Osamu Dazai - Early Light

Mám práce Dazaie velmi rád, i když jeho popisovací schopnosti nejsou nejlepší, jeho díla jsou jedinečná ve svém vlastním slova smyslu. Jeho styl psaní na mě působí velmi reálným, uvěřitelným a samozřejmě ponurým dojmem, a to i v jeho údajně veselejších knihách.

Mám práce Dazaie velmi rád, i když jeho popisovací schopnosti nejsou nejlepší, jeho díla jsou jedinečná ve svém vlastním slova smyslu. Jeho styl psaní na mě působí velmi reálným, uvěřitelným a samozřejmě ponurým dojmem, a to i v jeho údajně veselejších knihách. Mám rád jeho styl vypravování a zasazování příběhů do prostředí. Proto se mi také tolik líbila právě první povídka knihy, protože obsahuje vše, co mám na Dazaiovi rád. Od menších komedických prvků po drsnou realitu života, ale i jistou naději, která je vždy nějak ztvárněna v jeho knihách.

Titulní povídka Early Light je o muži a jeho rodině v Japonsku, odehrává se v období druhé světové války. Hlavní protagonista je, jako skoro vždy, alkoholik. Společně se svojí manželkou, synem a dcerou žijí v Tokiu. Původně chtějí v Tokiu přečkat válku a bombardování, ale jednoho dne spadne bomba i blízko nich. Naštěstí všichni přežijí, ale jsou donuceni se přestěhovat do Kofu. Protagonista je rád že se nemusí každou noc bát bombardování, ale ví, že i na Kofu brzy přijde válka a budou muset znovu utéct. Proto zakopou některé věci, aby neshořely nebo nebyly zničeny. Aby nebylo vše tak jednoduché, dceři našeho protagonisty pár dní před dalším bombardováním natečou víčka tak, že ztratí zrak. Všechny tyto věci protagonistu vnitřně ničí. Nakonec bombardování dorazí bohužel i na Kofu, kde je zničen jejich dům. Rodina sice opět přežije, ale teď už opravdu nemá nic až na předem zakopané věci. I přes všechnu bolest jsou v povídce ale stále záblesky naděje.

Odkaz na knihu ZDE.